|
|
Možnosti stanovení mykotoxinů v ječmeni a sladu
Čuta, Robert ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mykotoxinů obsažených v obilovinách, zvláště v ječmeni a sladu. Teoretická část shrnuje poznatky o mykotoxinech a jejich výskytu. Jsou zde rozebírány možnosti stanovení mykotoxinů. V experimentální části byla optimalizována metoda extrakce deoxynivalenolu na ultrazvuku. Ke stanovení deoxynivalenolu byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostním detektorem (HPLC – MS/MS). Tato metoda byla využita ke stanovení obsahu deoxynivalenolu v ječmeni a z něj vyrobeného sladu. Bakalářská práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
|
|
Sledování obsahu vybraných trichothecenových mykotoxinů ve sladovnickém ječmeni
Hrdinová, Lucie ; Kočí, Radka (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu trichothecenových mykotoxinů deoxynivalenolu, nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu ve sladovnickém ječmeni pomocí metody LC-MS/MS. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů a jejich významný producent, vláknité houby rodu Fusarium. Dále byly charakterizovány významné trichothecenové mykotoxiny a obecně mykotoxiny vyskytující se ve sladovnickém ječmeni. V teoretické části diplomové práce byly dále předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými metodami, zmíněny byly také metody imunochemické. V experimentální části byla optimalizována analýza trichothecenů typu B pomocí LC/APCI-MS/MS a trichothecenů typu A pomocí LC/ESI-MS/MS. Při analýze 57 vzorků různých odrůd ječmene dosahoval nejvyšších hodnot deoxynivalenol (až 945,2 µg.kg-1), a to v případě odrůdy Sebastian, kde předplodinou byla kukuřice. Nejvyšší hodnoty nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu (v pořadí 138,4 µg.kg-1; 21,8 µg.kg-1 a 68,7 µg.kg-1) byly nalezeny v odrůdě ječmene Prestige, kde předplodinou byla pšenice ozimá. Následně byla provedena analýza druhého souboru čtyř experimentálních vzorků odrůdy ječmene Sebastian a z něj vyrobeného sladu, kde předplodinou byla kukuřice. V tomto souboru byly tři vzorky uměle infikovány vláknitými houbami rodu Fusarium, čtvrtý vzorek nebyl uměle infikován a sloužil jako kontrolní. I v tomto případě dosahoval deoxynivalenol u uměle infikovaných vzorků nejvyšších hodnot. Diplomová práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
|
|
Metody extrakce vybraných toxinů z pevných matric a jejich následné stanovení pomocí HPLC/MS
Herman, David ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu analýzy toxinů a jejich extrakci z hlinitopísčité půdy. Konkrétně se zabývá saxitoxinem, a trichothecenovými mykotoxiny deoxynivalenolem, HT-2 a T-2 toxinem. V teoretické části popisuje výskyt, toxické vlastnosti a působení těchto látek na živý organismus. V dalších kapitolách jsou uvedeny publikované extrakční postupy pro jednotlivé toxiny a analytické metody používané k jejich kvantitativnímu stanovení. V experimentální části byl jako nejlepší navržen optimalizovaný postup přípravy vzorku, založený na extrakci toxinů z půdy směsí 1mM HCOONH4 v 84% acetonitrilu. Simultánní stanovení toxinů probíhalo na kapalinovém chromatografu za použití CN kolony (3,0 x 150 mm, 3 m, 100 ) při využití gradientové eluce. K detekci byl použit hmotnostní spektrometr s vyhřívaným elektrosprejem jako iontovým zdrojem a lineární iontovou pastí jako analyzátorem. Navržená extrakční metoda dosahovala výtěžnosti přes 80 % pro trichothecenové mykotoxiny a 51 % pro saxitoxin.
|
|
|
Metody extrakce vybraných toxinů z pevných matric a jejich následné stanovení pomocí HPLC/MS
Herman, David ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu analýzy toxinů a jejich extrakci z hlinitopísčité půdy. Konkrétně se zabývá saxitoxinem, a trichothecenovými mykotoxiny deoxynivalenolem, HT-2 a T-2 toxinem. V teoretické části popisuje výskyt, toxické vlastnosti a působení těchto látek na živý organismus. V dalších kapitolách jsou uvedeny publikované extrakční postupy pro jednotlivé toxiny a analytické metody používané k jejich kvantitativnímu stanovení. V experimentální části byl jako nejlepší navržen optimalizovaný postup přípravy vzorku, založený na extrakci toxinů z půdy směsí 1mM HCOONH4 v 84% acetonitrilu. Simultánní stanovení toxinů probíhalo na kapalinovém chromatografu za použití CN kolony (3,0 x 150 mm, 3 m, 100 ) při využití gradientové eluce. K detekci byl použit hmotnostní spektrometr s vyhřívaným elektrosprejem jako iontovým zdrojem a lineární iontovou pastí jako analyzátorem. Navržená extrakční metoda dosahovala výtěžnosti přes 80 % pro trichothecenové mykotoxiny a 51 % pro saxitoxin.
|
|
|
Sledování obsahu vybraných trichothecenových mykotoxinů ve sladovnickém ječmeni
Hrdinová, Lucie ; Kočí, Radka (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu trichothecenových mykotoxinů deoxynivalenolu, nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu ve sladovnickém ječmeni pomocí metody LC-MS/MS. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů a jejich významný producent, vláknité houby rodu Fusarium. Dále byly charakterizovány významné trichothecenové mykotoxiny a obecně mykotoxiny vyskytující se ve sladovnickém ječmeni. V teoretické části diplomové práce byly dále předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými metodami, zmíněny byly také metody imunochemické. V experimentální části byla optimalizována analýza trichothecenů typu B pomocí LC/APCI-MS/MS a trichothecenů typu A pomocí LC/ESI-MS/MS. Při analýze 57 vzorků různých odrůd ječmene dosahoval nejvyšších hodnot deoxynivalenol (až 945,2 µg.kg-1), a to v případě odrůdy Sebastian, kde předplodinou byla kukuřice. Nejvyšší hodnoty nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu (v pořadí 138,4 µg.kg-1; 21,8 µg.kg-1 a 68,7 µg.kg-1) byly nalezeny v odrůdě ječmene Prestige, kde předplodinou byla pšenice ozimá. Následně byla provedena analýza druhého souboru čtyř experimentálních vzorků odrůdy ječmene Sebastian a z něj vyrobeného sladu, kde předplodinou byla kukuřice. V tomto souboru byly tři vzorky uměle infikovány vláknitými houbami rodu Fusarium, čtvrtý vzorek nebyl uměle infikován a sloužil jako kontrolní. I v tomto případě dosahoval deoxynivalenol u uměle infikovaných vzorků nejvyšších hodnot. Diplomová práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
|
|
Možnosti stanovení mykotoxinů v ječmeni a sladu
Čuta, Robert ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mykotoxinů obsažených v obilovinách, zvláště v ječmeni a sladu. Teoretická část shrnuje poznatky o mykotoxinech a jejich výskytu. Jsou zde rozebírány možnosti stanovení mykotoxinů. V experimentální části byla optimalizována metoda extrakce deoxynivalenolu na ultrazvuku. Ke stanovení deoxynivalenolu byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostním detektorem (HPLC – MS/MS). Tato metoda byla využita ke stanovení obsahu deoxynivalenolu v ječmeni a z něj vyrobeného sladu. Bakalářská práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
host ::
RSS.